Dangerous 69.kapitola

23. listopadu 2012 v 6:04 |  Dangerous - povídka
Před cestou do nemocnice jsme s Princem zajeli vyzvednout Michaela v Neverlandu. Ten ještě spal a mě se jej vůbec nechtělo budit. Naštěstí jsem ani nemusela, Michael se totiž probudil jen co jsem vešla do našeho pokoje.
,,Kde jsi byla?" zeptal se rozespale a docela naštvaně.
,,U Paula."
,,Celou noc?"
,,Ne. Přespala jsem u Prince. necháme si dnes udělat test DNA. Hned po me těhotenské kontrole. Tak vztávej. Jedeme."
Michael mě uposlechl a líně se zažal oblékat do předem připraveného oblečení. I já jsem se převlékla do něčeho nenápadnějšího.
,,Volala jsem Paulovi. Povídal mi, že jsi už odešla. Nevěděl kam ani s kým. Nemohla si zavolat? Víš jak jsem se bál?"
,,Ty jsi mluvil s Paulem? vyhrkla jsem nadšeně.
Michaelův vražedný pohled mě ovšem brzy uklidnil. ,,Z toho se jen tak lehko nevymluvíš. Kdybych si nevzal prášek na spaní, ani bych neusnul."
,,Promiň. Vážně se moc omlouvám. Prozradila jsem Brianovi kde přespím a myslela, že ti to třeba vyřídí."
,,Brian celou noc v Neverlandu nebyl. Má totiž taky svůj život. Nemůže nám být při ruce dvacetčtyři hodin denně sedm dní v týdnu." Michael byl opravdu dost nerudný, ale já jej opravdu chápu. Pokazila jsem to. Přesto jsem se zkusila ještě nějak bránit.
,,Proč jsi nezavolal Princeovi?"
,,Blázníš? Vždyť bylo pozdě v noci. V takovou dobu už přece skoro všichni spí a je noční klid. Navíc... mě ani nenapadlo, že bys mohla být u Prince," Michael vyčerpaně sedl na postel.
Ze zadu jsem jej objala a políbila na tvář. ,,Ještě jednou se velice omlouvám. Jsem takový blbec. Stále náš vztah kazím hloupými puberťáckými manýry. Vůbec se nebudu divit, až ti jednou dojde trpělivost a vyhodíš mě ze dveří.
,,Nevyhodím tě," otočil se na mě. ,,na to tě až příliš miluji. Ale musíš pochopit, že se o tebe šíleně bojím. Bojím se aby ti někdo neublížil, neunesl tě, nezmlátil, nebo ještě něco mnohem horšího... Příšerně se o tebe bojím, protože tě šíleně moc miluju," políbil mě na rty a pohladil hřbetem ruky p tváři.
,,Takže si mě u sebe nedržíš jen proto, že čekám tvé dítě?"
,,PaneBože, jak si na takovou hloupost přišla? Moje láska k tobě je čistší než květ lilie. Naše děťátko není přičinou našeho vztahu ale jeho výsledkem."
Láskyplně jsem Michaela objala. ,,Miluji tě. Dokážeš mi odpustit, co jsem zase provedla?"
Michael chvíli zapřemyšlel. ,,No, bude mi to zřejmě chvíli trvat, ale zřejmě ti to snad někdy odpustím. Za rok za dva."
Mírně jsem svojí lásku plácla po rameni.
,,Auuu," přeháněl Michael a mnul si "bolavé" rameno. ,,Tak pojď. Ať nepříjdeme pozdě."
Prince na nás čekal venku. Seděl na zídce u hlavního domu. Podupával si nohou, pohazoval hlavou a cosi si přitom zaznamenával do notesu. Když jej Michael zpatřil, pohybem ruky mě zastavil a přiměl k tichosti. Prince si nás všiml až po dlouhé chvíli. Michael jej celou tu dobu až fanaticky pozoroval.
,,Nová píseň?" zeptal se Michael, jen, co Prince seskočil ze zídky a vydal se k nám.
,,Jo. Už jí skoro mám," přitakal Prince.
,,Chápu. Můžu se podívat?"
Prince se na Michaela koukl dosti nedůvěřivě a přitiskl si notes k hrudi. ,,A nevykradeš mé nápady?"
Michael zakroutil hlavou, a tak mu Prince notes podal.
,,Hej, to je vážně skvěle," zkonstatoval Michael. ,,A co na sem dát tento tón?" Michael požadovaný tón předvedl. ,,Pak by to celé znělo," a přezpíval kus melodie písně.
Prince se zdál nadšený. ,,Jo, správně. Tenhle tón je přesně ten pravý. Díky, Mikeu. A co text?"
,,Text nemá chyby."
,,Mám tě napsat jako spoluautora?" zažertoval Prince.
,,Ne to nemusíš. Věřím, že by si na to přišel i bez mé pomoci."
Oba se začali smát a opravdu dobře se bavili.
,,Halo, kluci, já jsem tady taky," zamávala jsem rukama nad hlavou, abych na sebe upozornila, i když je pravda, že jsem za jejich náhle sblížení velice ráda.
,,Tak jdeme."
,,Počket," vzpomněla jsem si na velice důležitou věc. ,,A co Trevis?"
,,Elizabeth se o něj postará."
,,Elizabeth? Beth je tady? Je? Jaktože jsi mi to neřekl?" ožila jsem jako malé dítě před vánočním stromečkem.
Michael se jen smál. ,,Ano, je tady. Spala u nás a zůstane s námi pár dnů. A neřekl jsem ti to, protože jsem věděl, že jí hned budeš chtít vidět a my přeci spěcháme."
,,Ale Liz..."
,,Uvidíš jí k večeru."
Zklamaně jsem si povzdechla.
,,Neuvěřitelné, jak moc se vy dva k sobě hodíte," zkonstatoval Prince...
 

68.kapitola

18. listopadu 2012 v 10:14 |  Dangerous - povídka
,,Ty jsi nás celou dobu poslouchal za dveřmi?" zeptala jsem se Michaela po drahné chvíli našeho objímání se. Jestli ano tak má u mě už dnes druhý vroubek.
Michaelpodle očekávání přikývl. ,,Chtěl jsem jít za Trevisem, ale nakonec jsem se rozhodl zůstat pro případ, že by se cokoliv přihodilo.
,,Takže jsi všechno slyšel?"
Michael opět přikývl.
,,Nechápu, jak si o tobě může myslet, že jsi podivín. Jsi ten nejrozumnější a nejbáječnější člověk, kterého znám. Miluji tě."
Michael mě polibíl, po čemž jsem varovně zvedla prst.
,,I když jsem teď na tebe nad míru naštvaná.
,,Myslel jsem to dobře. Doopravdy." Raději změnil téma. ,,Myslíš, že Prince je tedy nakonec tvým otcem?"
,,Já nevím. Opravdu nevím. Victoria je ale asi schopná všeho."
Michael se na chvíli zamyslel. ,,Musíte si udělat test DNA."
,,A co když vyjde najevo, že jsem Princeova?"
,,Pak to přeci bude ta nejbáječnější zpráva," usmál se rošťácky.
I když jsem byla na Michaela naštvaná, že neuposlechl mé prosby a pozval do Neverlandu Victorii, jeho polibkům jsem přesto nedokázala odolat.
,,Musíš tam dnes jít?" zašeptal Michael zastřeným hlasem.
,,Nemusím, ale chci. Ještě pořád můžeš jít se mnou."
Michael se nešťastně rozesmál. ,,Myslím, že Paul na pozvánku napsal "plus doprovod" a v duchu si dodal "vyjma Michaela Joe Jacksona". Nesnáší mě."
,,A ty se divíš, když vyděláváš na jeho a Johnově talentu jako bys sám žádný neměl?"
,,Michael zakroutil hlavou. ,,Nedivím."
,,Náhodou mi pověděl, že jsi velice zajímavý člověk. Však neboj, já vás dám znovu dohromady stejně jako s Princem," uklidňovala jsem jej, neboť vím, jak moc Paula obdivuje a váží si jej. Stejně jako já.
,,O.K. takže ty lepit moje pošramocené vztahy můžeš, zatímco já tě dát dohromady s tvojí mámou ne?" odtušil Michael.
,,To je něco úplně jiného. Ty nevíš, co to je. Máš velkou, úplnou a milující rodinu. Sám si vyděl jaká moje matka je." Uraženě jsem se k němu otočila zády a snažila se potlačit slzy. ,,Jdu se raději převléct a nachystat Paulovi dárek k narozeninám."
Michael šel podle očekávání za mnou. ,,Tak promiň... Každopádně jsem rád, že jsi sem alespoň pozvala své nevlastní sourozence. S Trevisem jim přichystáme nějakou zábavu. Kolik jim je let?"
,,No rozhodně si nepředstavuj předškoláky. Fran a Patricia budou jen o něco málo mladší než já."
,,Bezva," přikývl šťastně Michael. Bylo mi absolutně jasné, že už má v hlavě plán, jak bude jejich navštěva vypadat. Přesný plán. V duchu jsem se uchechtl.
,,Jak se ti líbí mé šaty?" Na 49 narozeniny svého idola Paula McCartneyho jsem zvolila žluté krátké šaty bez ramínek.
,,Líbí se mi moc. Jsi v nich překrásná. Jen by mohly být trochu delší.
,,Ale prosím tě," plácla jsem jej mírně po rameni.
,,A s kým vůbec jdeš?"
Zklopila jsem zrak. ,,No, já nevím. Travis je moc malý, Kylie pozvaná je stejně jako Elizabeth, Leona nemůže a nevím, jak by Paul reagoval na člena tvojí rodiny..."
,,A co Alice?" nevrhl okamžitě Michael.
,,No vidíš. Já bych na ní úplně zapomněla."
Alice naštěstí neměla lepší plán... V době našeho příchodu už byl večírek v plném proudu. Položila jsem svůj dárek, vlastnoručně namalovaný portrét paula, který jsem vytvořila před 3 lety spolu s vzkazem, na velkou hromadu už donešených darů.
,,Ale já pro něj nic nemám," postěžovala si Alice.
Poplácala jsem jí po zádech. ,,Neboj, co chceš dávat člověku, který má všechno? Pokud tě to uklidní, řeknu paulovi, že ty rolády, které jsem mu přinesla, jsi mi pomáhala udělat, ano?"
Alice se usmála. ,,Díky."
Na oslavě jsem též potkala člověka, se kterým jsem chtěla a také potřebovala mluvit úplně nejvíc. Prince...
,,Michael pozval do Neverlandu Victorii. Po našem rozhovoru jsem pojala podezření, že přeci jen možná budeš mým otcem," nadhodila jsem hned po pozdravu.
,,Ten pocit mám také. Měli bychom si udělat test DNA abychom měli absolutní jistotu, jak to je."
Přikývla jsem. ,,Navrhl to už i Michael."
Dohodli jsme se, že tak učiníme hned následující den. Beztak musím do nemocnice na těhotenskou prohlídku.
S Princem jsme si hodně povídali. Vlastně nejvíc a nejúpřimněji za dobu, co se známe. Opravdu jej mám ráda. Mám Prince ráda jako opravdového otce. A budu jej tak brát ať test dopadne jakkoliv. I když je tak mladý. Vždyť je jen o nějaké dva měsíce starší než Michael!
,,No no, nejste tady sami," upozornil nás oslavenec Paul.
,,Promiň, Paule. Já už se jdu družit s někým jiným a také musím najít Mirandu," odběhl Prince.
,,Už podruhé mě nechal s tebou osamotě. Věřil bys tomu?"
Paul se zasmál. ,,Ale tentokrát tu není Michael. Jen Madonna."
Zděšeně jsem na něj pohlédla.
,,Je kamarádka mojí dcery Stelly," vysvětlil s pokrčením ramen.
Naštěstí jsem svojí úhlavní nepřítelkyni ve změti narozeninových hostů nezahledla. zatím...
,,Mimochodem, gratuluji ti k ulovení Michaela a k miminku."
,,Díky paule. Ale já Michaela neulovila, prostě jsme se do sebe zamilovali."
,,Vpořádku. Už jsem se o něj začínal bát. začínal jsem si myslet, že už zřejmě nikdy rodinu nezaloží a jen bude zavalen prací... Nicméně si jen tak trochu zásluhy za váš vztah, přece jen já vás skoro seznámil," neodpustil si paul zažertovat.
,,Ano, máš na něm určitě svůj podíl... Doufám, že až su budeme s Michaelem brát, příjdeš též na svatbu."
Paul se usmál. ,,Moc rád, pokud mi však Michael neodkoupí všechny obleky."
Nevěřícně jsem zakroutila hlavou.
Paul raději změnil téma. ,,Díky za ty rolády. Tys pekla sama?"
,,Společně se svojí kamarádkou Alicí. Taky tady někde je." Rozhlédla jsem se po okolí, ale nikde jí nezahlédla.
,,Tak jí vyřiď velikánský dík."
Z párty mě pozdě v noci odvezl prince k sobě domů. Společně s Mirandou, která se k němu už nastěhovala. jejich vztah vypadá opravdu vážně. za to jsem doopravdy šťastná. U prince jsem i přespala. Chtěla jsem tuto skutečnost Michaelovi do Neverlandu, aby neměl strach, ale uvědomil jsem si, že v tuto pozdní hodinu celý Neverland už určitě spí. Navíc jsem Brianovi, který si přijel pro alici řekla, kam jedu, tak by to Michaelovi vyřídit mohl...
 
 

Dangerous 67.kapitola

13. listopadu 2012 v 18:58 |  Dangerous - povídka
V první ředě bych Vám moc chtěla poděkovat za krásné komentáře. Moc si jich vážím. Mrkající A ano Mary Give In To Me je stejně jako Tvoje tak i moje nejoblíbenější píseň. Je naprosto dokonalá Usmívající se Fajn omlouvám se... žádná sprcha popsáne nebude... Zatím... Já vás o ní neochudím a jednou se tu též objeví Mrkající Do méha a Michaelova vztahu se samozřejmě začali plést novináři z pochybných plátků. Komentovali každý náš společný krok, vymýsleli si nesmyslné zkazky a odvolávali se na ,,důvěryhodné" zdroje... Také veřejnost už přemýšlela jestli jsem opravdu těhotné... rozhodli jsme se to s Michaelem prozatím nijak nekomentovat a takticky mlčet... Beztak jsme měli plno jiných a rozhodně důležitějších záležitostí na starost... byli jsme stále tak vytížení, že nám čas pro sebe skoro vůbec nezbýval...
Když už jsme si konečně pro sebe čas našli a užívali jsme si jej i s Trevisem venku za krásného slunečného počasí, Michael uskutečnil jeden ze svých ne zrovna povedených nápadů, kterým mě tedy pořádně vytočil... Pozval k nám totiž mojí matku Victorii...
,,Kdo je ta paní?" zeptal se Trevis jen co jí zahlédl.
Vzhlédla jsem a spatřila svojí matku ve žlutém tričku a bílých riflých.
,,Je ti trochu podobná," dodal a chystal se k ní rozběhnout.
Na poslední chvíli jsem jej zastavila. ,,Víš co, Trevie? Běž za Lidií a nakrmte zvířátka."
,,Ale měli jsme je nakrmit spolu," mrčel smutným hláskem, nad kterým by se i kámem ustrnul. ,,Slíbilas mi to."
,,Promiň. Promiň. Promiň. Taky bych raději šla s tebou, ale tohle Bohužel nepočká. Příště ano? Tentokrát přísahám," ďobla jsem jej do tváře.
,,No jo no. A můžu si vzít sebou Bubblese?" otázka spíš patřila Michaelovi.
,,A neztratíte se?"
Trevis zakoulel očima, vzal šimpanze za ruku a oba se odběhli za Lidií.
,,Michaele, já myslela, že tohle jsme si už vysvětlili. Proč jsi jí sem tedy tahal? Co tím chceš dokázat? Chceš abychom se usmířili? Tak na to zapomeň! Já na tuhle ženu sprominutím seru," vyjela jsem na něj jen co se kluci ocitli z doslechu a rozeběhla se do domu, tedy šla jsem rychlým krokem, abych neublížila svému miminku.
,,Kim, kam jdeš?" volal za mnou Michael bezbraným hlasem.
,,Mám hlad," vysvětlila jsem jednoduše. Ani ta ženská mi chuť nezkazí.
Podle šumu za sebou jsem vytušila, že mě ti dva stejně následují.
,,Chci si s tebou pouze promluvit. Podle mě je to doopravdy důležité. Je toho tolik, co ti musím říct."
V kuchyni nás Michael nechal samotné.
,,Máš pět minut na to, abys mě přesvědčila, že to co je důležité pro tebe, je i pro mě. Spusť," pověděla jsem zády k ní připravujíc si rýžovou kaši s čerstvými jahodami. Porci jsem též připravila i pro Victorii, svojí matku.
,,Děkuji."
,,Není za co. Jestli sis nevšimla, jsem těhotná, proto musím jíst. A nerada jím sama. Nejsem na to zvyklá.," vysvětlila jsem raději aby si nemyslela Bůh ví co...
,,Jasně, že vím, že jsi těhotná. Už je to na tobě vidět. Takže ze mě bude babička."
,,Hm, když myslíš. Nezapomeň, že ti běží těch pět minut."
Victoria se zděsila. ,,Nemůžeme až po jídle? Navíc myslím, že těch pět minut uběhlo když jsi připravovala to jídlo."
,,No dobře no."
Kaši jsem snědla co nejrychleji, abych měla ten nepříjemný rozhovor co nejdříve za sebou. Ale Victoria ne, ta jedla pomaloučku a stále mě pozorovala. nebylo to vůbec příjemné... ,,Takže čekáš dítě s Michaelem Jacksonem?" zeptala se ještě při jídle.
,,Ano. A jsem za to maximálně šťastná. Opravdu jej miluji a podle všeho on miluje mě."
,,Nemyslíš si, že svůj vztah berete nějak hopem?"
,,To říká zrovna ta pravá..." Victoria konečně dojedla. ,,Pět minut," s tím časovým limitem jsem to myslela smrtelně vážně.
Victoria si povzdechla. ,,Jak už jsem ti jednou řekla, chci aby si do své absolutní plnoletosti, tedy do 21 let bydlela u mě, mého manžela Anthonyho a našich dvou dětí Franka a Patricie, tvých nevlastních sourozenců. Jsem tvá matka. Postarám se o tebe i tvé dítě."
Už je to tu zase... ,,Ne poprvé ti na to odpovídám ne. Zůstanu tady v Neverlandu s Michaelem a Trevisem. protože tě nesnáším zatímco je miluji. Nikdy se od Michaela nenechám nikým odtrhnout. Ani tebou ne."
,,Ale Kim, prosím tě, copak ty si myslíš, že s ním zůstaneš nadosmrti? Tohle není pravá láska, ale jen puberťácké okouzlení a buřičství," snažila se vyložit MÉ city.
,,jasně že Mikeem zůstanu. Milujeme se. Je to pravda. Meleš tu zasrané nesmysly. jestli tohle nené pravá láska, tak já jsem lední medvěd."
Victorie si opět povzdechla. ,,Ty s Michaelem navěky nezůstaneš." Co to pořád mele? Copak zná budoucnost? Copak je nějaké vědma? ,,S Jacksonem nejde mít žádný normální romantický vztah. Je to největší megastar jaká kdy po tomhle světě kráčela. Věčně na tebe ani dítě nebude mít čas. Navíc to věčné cestování, fanynky, rozhovory, pomluvy a Michaelovo podivínství. Tohle váš vztah zničí!"
Jen tohle naší pevnou lásku nezničí. Toho se opravdu bát nemusí.
,,Raději vypadni, Victorie. Já se k tobě nepřestěhuji. Beztak tu má poslední slovo Prince."
Při vyslovení jeho jména jako by do Victorie udeřil elektrický proud. ,,Už jsme se o tom spolu bavili." Panenkoskákavá, co když Prince souhlasí, abych žila u matky? To už by mě od odstěhování k ní nic nezachránilo...
,,A... a co říkal?" snažila jsem se zeptat co nejvyrovnaněji.
,,Rozhodnutí nechává na tobě. Nechce ti v ničem bránit."
,,Ale byl by raději kdybych...?" znám už Prince natolik dobře, abych věděla, že svůj názor přeci jen vyslovil.
,,Kdyby... kdyby... kdyby... si zůstala tu v Neverlandu."
Ano!!! Bomba!!!
,,Ale to já jsem tvoje matka."
,,Tak jsi se tak měla chovat hned jak jsem se narodila. Tohohle všeho si se mohla ušetřit."
,,Jen já o tobě mohu rozhodovat. Já jsem tvoje matka. To já jsem tě porodila," Victorie měla slzy na krajíčku, což mi bylo srdečně jedno.
,,Zatímco Prince můj otec není, že?"
Victorie nehnutě a bez mrknutí oka hleděla před sebe. Co to má znamenat? Že by snad... Ne, to není možné...
,,Tak je nebo není?!?
Victorie stále neodpovídala.
,,Ty nejsi moje matka. Ty jsi obyčejná kurva!"
Za dobu našeho rozhovoru jsme se k sobě přiblížili natolik, že mi Victoria po vyřčení těchto slov vlepila pořádnou facku, což jí rozplakalo ještě víc."
,,Nemlať mě! Nemáš na to právo!"
V ten moment k nám vběhl Michael a ochranitelsky mě objal. ,,Odejděte. Zřejmě byla chyba vás sem zvát."
Victoria chvíli hleděla na mojí tvář tisknoucí se k Michaelově hrudi a na něj. ,,Moc se omlouvám za všechny své chyby. Tolik mě mrzí ty hloupé chyby mého mládí. Chci vše napravit, ale zřejmě na to jdu úplně špatně. Je mi to tolik líto," vyzpovídala se nakonec.
,,Odejďěte," zopakoval přesto Michael nekompromisně. ,,Kimmie potřebuje klid a ten jí rozhodně nedopřáváte."
Victoria se otočila a chystala se odejít. V tom jsem si vzpomněla na jednu veledůležitou věc. ,,U prvního zaměstnance, kterého potkáš zanech svojí adresu. Sice tebe už vidět nechci, ale své dva mladší nevlastní sourozence moc ráda poznám. V pátek pro ně přijede limuzína."
,,Děkuji. Určitě je to potěší." A odešla...
 


Dangerous 66.kapitola

11. listopadu 2012 v 20:11 |  Dangerous - povídka
Hlásím se, že jsem opět tady!!! Usmívající se A moc se omlouvám za tu velkou pauzu, ale já jsem ztrávila celý víkend se svým chlapcem, takže jsem neměla čas... Mrkající Ale nebojte už jsem zase jenom Vaše... V Neverlandu se odemě Michaeů odpojil a beze slova odkráčel do své zoo, zatímco já šla do domu. V kuchyni jsem mu nalila jablečný džus do jeho láhve s brčkem a s Bubblesem v závěsu šla za ním.
Michael krmil svého kolouška z kojenecké láhvičky.
,,Napij se," zašeptala jsem.
Michael si do ruky láhev nevzal. Stále krmíc si jen strčil brčko do pusy a pil.
,,Ty se na mě zlobíš, nemám pravdu?" tentokrát jsem čekala řádnou odpoveď.
Koloušek dopil. Michael jej pohladil, vzal žárlivého Bubblese do náruče a odcházel. Tohle jeho mlčení já snad nevydržím. Šla jsem za ním s úmyslem se na něj co nejdříve rozkřiknout. Po opuštění areálu soukromé zoo se na mě Michael konečně otočil. ,,Tak ty si myslíš, že se na tebe zlobím? A proč bych se na tebe jako měl zlobit? Protože tu včera byl můj manažer, a ty si mi to ani nebyla schopná říct? Protože jsi dělala jen takové neurčité náznaky? Jasně, že se zlobím! Proč si mě nevzbudila? Tohle mi musíš říkat. Tohle jsou velice důležité záležitosti. "
,,Promiň. Vím, že chceš být u všeho a nic nechceš propásnout. Hlavně kvůli spánku."
Michael přikývl.
,,Ale musíš uznat, že jsem bez tvé přítomnosti vše krásně vyřešila a sjednala."
Michael nasadil rošťácký kukuč a položil Bubblese na zem. ,,Uznávám, a také se díky tomu na tebe zlobím čím dál tím míň a míň a za pár sekund se na tebe nebudu zlobit vůbec." Michael se mě chystal políbit ale Bubbles začal vřískat a skákat, aby se dožádal pozornosti svého kamaráda. ,,Bubblesi, běž domů, prosím."
Šimpanz přestal skákat a vřískat a upřeně se na Michaela podíval.
,,Domů," zopakoval Mike."
Bubbles Michaela praštil tlapou na lýtko a odběhl směr domov.
Celá tahle situace mě velice rozesmála.
,,Hele nesměj se. Tohle není vůbec žádná legrace. Kdyby mě praštil vší silou, tak mi utrhne celou nohu," i přes svá slova se též smál a mnul si bolavé místo na pravé nožce.
,,Dobře, Mikeu, teď by si mi už mohl vysvětlit, proč si vyhodil Markuse."
Michael si mě bedlivě prohlížel ze všech stran.
,,Hledáš něco?" zeptala jsem se krapet nervozně.
,,Tlačítko."
,,Tlačítko?"
,,Ano, tlačítko, které když zmáčknu, tak se ti rozsvítí." Co to zase plácá? A jakou to má spojitost s vyhazovem Markuse?
,,Jak rozsvítí?"
,,Aby jsi poznala, když se někomu líbíš." Jo, tak o tohle tu celou dobu jde!
,,Ty si myslíš, že se Markusovi líbím?"
Michael zakroutil hlavou. ,,Nemyslím, já to vím."
,,Copak jsi doopravdy š´četl jeho myšlenky?" zeptala jsem se pobaveně.
,,To jsem ani nemusel. Stačilo mi, jak se na tebe zbožně díval a svlékal očima."
,,Michaela, ty snad žárlíš?" usmála jsem se a pohladila jej po paži.
,,No ano," přiznal neochotně. ,,Ty jsi si vážně nevšimla toho jeho pitvoření se, úsměvů a mrkání očima? Choval se jako zamilovaný puberťák."
,,Víš, ono je těžké si něčeho takového všímat, když mám oči, srdce i mozek plné tebe," vyznala jsem se popravdě.
Michael se až teď usmál, objal mě a políbil na ústa. ,,Tak teď už jsem klidný." Vášnivě jsme se líbali v zářivě osvětleném ráji, v Neverlandu, našem domově...
,,Kim, vím, že tě nenadchla ta píseň Dangerous. Napsal jsem jí po tom, co jsme se pohádali, když jsem tě svázal a opustil. Opustil jsem tě tenkrát hlavně proto, že jsem měl v hlavě jinou píseň. Musel jsem jí nutně zaznamenat. Tahle píseň byla též důvod, proč jsem tenkrát zkončil v nemocnici. Dovolíš, abych ti jí teď ve svém tanečním sále zazpíval a zatančil?"
Nadšeně jsem přikývla. Nejdřív jsem se ovšem šla převléct.
,,Na co máš tu kabelku?" zeptal se mě Michael jen co jsem za ním dorazila.
Usadila jsem se do rohu na dřevěnou podlahu. ,,Uvidíš," odpověděla jsem tajemně.
Michael zapl hudbu a začal tančit a zpívat písničku s názvem Give In To Me. A musím říct, že jak mě song Dangerous naštval, tak Give In To Me mě absolutně nadchl. Dokonalé propracování. Magická hudba. Perfektní slova a rýmy. Tolik smyslnosti a erotičnosti v žádné jiné písni nikdy nebylo, není a nikdy ani nebude. Tohle je ono. Rázem se stala mojí nejoblíbenější písní všech dob.
,,Tak co?" zeptal se Michael plaše.
,,To je ta nejkrásnější a nejsmyslnější píseň jakou jsem kdy slyšela. Rozhodně lepší než Billie Jean," zhodnotila jsem popravdě, i když se v hudbě vůbec nevyznám. Ale zase vím, co se mi líbí...
Michael sklopil oči. ,,Děkuji." A otočil se, aby mohl vypnout hudbu. To byl přesně ten okamžik na který jsem čekala. Vylovila jsem z kabelky nástroj, který jsem si na Michaela nachystala a s rukama za zády jsem se k němu připlížila.
,,Mikeu..." Otočil se zpátky na mě. ,,Jen si myslím, že potřebuješ krapet... zchladit!" Vytáhla jsem ruce zpod zad a postříkala Michaela vodou ze stříkací pistolky.
,,No počkej, tohle si vypiješ," vyhrožovla mi Michael, jen co jsem se svým řáděním zkončila a smála se na celé kolo jak byl totálně mokrý.
,,Nezapomeň, že když ublížíš mě, ublížíš i našemu děťátku," přesto jsem zažačala před Michaelem opatrně utíkat ze sálu. Honili jsme se po domě, když tu se mi najednou Michael ztratil... Nikde jsem nesyšela jeho kroky, hlas ani smích... Bloudila jsem chodbami a volala jeho jméno... Žádná odezva...
,,Kim," ozvalo se po drahné chvíli za mnou.
Já bláhová se otočila, což jsem ovšem vůbec neměla dělat, neboť se na mě snesla sprška šlehačky. Michael na mě vystříkal celý šlehačkový sprej!!!
,,Tak takhle to tedy chceš? Dobře." Setřela jsem si šlehačku z običeje a napatlala jí Michaelovi do vlasů."
Byli jsme jako malé děti, které jsou poprvé samy doma...
,,Co si takhle dát sprchu, Kimmie?" ...

Dangerous 65.kapitola

7. listopadu 2012 v 16:45 |  Dangerous - povídka
Ráno dorazila Janet s Trevisem, aby zabalili potřebné věci na dovolenou ve Španělsku. Trevis ještě nikdy mimo Ameriku nebyl a podle toho se téš těšil. Michael ani já jsme samozřejmě nezapomněli Janet před cestou udílet důležité rady a pokyny.
Jen co odletěli soukromým letadlem s letištní plochy Neverlandu, vydali jsme se s Michaelem do Los Angeleského studia studia. Až těsně před studiem jsem si vzpomněla, že jsem vlastně Mikeovi neuráčila povědět o návštěvě Franka. Snad se z toho nějak vykroutím...
Frank už na nás ve studiu čekal, i když ručička hodin ukazovala teprve třičtvrtě na deset.
,,Čau, Franku," pzdravil Mike svého managera. ,,Co tady děláš?"
,,Copak ti tvá mladá, krásná, TĚHOTNÁ přítelkyně neprozradila, že jsem tě včera navšívil v Neverlandu a že se dnes dostavím na nahrávání?" zeptal se udiveně a pobaveně se na mě podíval.
,,Zřejmě zapomněla," přešel celou záležitost Michael a už se k ní nevracel. Ani mi nevěnoval jediný pohled. ,,O.K. Tak začneme nahrávat. Co ještě nemáme?... Třeba Dangerous. Trochu jsem tu píseň přepracoval." Michael všem, tedy i mně, rozdal papíry s textem a hudební linku a připravil se na nahrávání.
Já si zatím sedla do křesla a začetla se do textu úvodní písně. Podle názvu Dangerous má pojednávat přeci o mně. Začátek mě nadchl slova jako božskost, vášeň, smyslnost... Ale pak? Nemohla jsem uvěřit tomu, co Michael napsal. Prý: ,,Té dívce jsem nemohl důvěřovat. Ta dívka byla špatná. Ta dívka byla nebezpečná." A to rozhodně není to nejhorší, co jsem v té písni objevila. Tahle slova přeci nemůžou být o mně. taková já nejsem. Copak mě Michael takhle vidí? Vidí mě jako dívku, která jej svedla, omámila, zapletla do svých sítí...? Chtělo se mi brečet a řvát.
,,MUsím s Michaelem mluvit. Hned."
Všichni se na mě otočili od mixížního pultu a skla oddělujících nás od Michaela. ten si té změny nevšiml, měl zavřené oči.
,,Nevidíte, že Mike i ostatní tvrdě pracují? Nemůžete je rušit malichernostmi?" uzemnil mě Frank.
,,Malichernostmi?!? Tady jde o tu píseň. K ní mám co říct," snažila jsem se mluvit, co možná nejklidněji.
,,Ááá, že by přívěšek něco důležitého napadlo?"
,,Kdo je u vás přívěšek?!? Co to tu melete?" vyjela jsem na Franka podrážděně. ,,Buď mi k Michaelovi pustíte po dobrém nebo tam jednoduše nakráčím."
Jeden kluk od pultu na mě mrkl a usmál se. ,,Mikeu, tvá překrásná dívka má něco opravdu důležitého na srdci. Myslím, že bys jí měl vyslechnout," informoval Michaela přes nějaké tlačítko.
,,Děkuji," hlesla jsem a nebýt tak naštvaná jeho milý úsměv mu bych mu oplatila.
Michael si s povzdechnutím sundal sluchátka a vyšel s nahrávací kabiny aby mě zavedl do jiné místnosti, kde jsme se ocitli sami.
,,Já..."
,,Mně je jasné, že se tu nudíš," skočil mi Michael do řeči.
Nevěřícně jsem na něj pohlédla. ,,Nenudím. Nesnáším Franka."
Michael se uchechtl. ,,Tak takhle to tedy je?"
,,A ještě ne..."
Opět mě přerušil. ,,Za chvíli dorazí Alice pro Briana. Asi bude lepší, když půjdeš s nimi," zalovil ve své peněžence a podal mi svojí kreditku. ,,Něco pěkného si kup." Michael si snad dělá srandu. Já mu tu chci zakázat natočit tu píseň a on mě prostě nechce vyslechnout. Misto toho mě posílá pryč.
,,Já nepotřebuji tvojí kreditku Mám svojí vlastní. Jasně, nemám na ní miliardy jako ty, ale pamatuj si, že peníze, které jsem si vydělala a ještě vydělám mi stačí, abych uživila sebe i naše dítě," upozornila jsem jej. ,,To co ti chci povědět je velice velice důležité a prostě to nepočká."
Michael zkřížil ruce na hrudi a pohodil hlavou ,,Tak mluv," Pobídl mě chladným hlasem. Bedlivě jsem se mu zadívala do očí. Čím déle jsem se do nich dívala, tím víc mi docházelo, že jakákoliv slova jsou teď zbytečná. Papír s textem, který jsem stále žmoulala v ruce, jsem Michaelovi vrazila do těch zkřížených rukou a uraženě odešla...
Alice s Brianem už ze studia odcházeli.
,,Ali, já půjdu s vámi."
,,Jasně, pojď," Alice má přítomnost viditelně potěšila a ani Brian se netvářil otráveně. Kluk u pultu, který před chvílí ke mně zavolal Michaela, najednou ožil. ,,Mikeu, myslím, že to tu dnes zvládnete bezemě. Co kdybych se k ním též připojil?"
Michael se podíval na něj, pak na mě, zpátky na něj a opět na mě, aby si mě prohlédl od hlavy až k patě. ,,Jo klidně běž. Máš totiž padáka," prozradil klukovi tichým hlasem.
,,Za co?" vyhrkl kluk nevěřícně.
,,Markusi,nahlédni do své mysli a určitě hned objevíš myšlenky a skutečnosti, o kterých víš, že by mě ranily, a za které je vhodné, abych ti výpověď dal," dodal podlomeným hlasem a toužebně a krapet majetnicky se na mě podíval. I Markus vzhlédl mým směrem. Reflexně jsem o krok ustoupila. Fajn, o co tu sakra jde?"
Všichni čtyři jsme se šli sednout do restaurace na oběd. Dala jsem si těstoviny zapečené se sýrem a brokolicí.
,,Nemůžu uvěřit, že mě Michael vyrazil. On přece není žádný telepat. Nemohl vědět na co myslím," postěžoval si Markus. Pohledný černoch, kterému může být tak něco málo přes dvacet let.
,,A na co si myslel?" Opravdu mě zajímal důvod proč jej můj kluk zdánlivě pro nic vyhodil.
,,Na nic," odpověděl zastřeně Markus s pohledem upřeným do svého talíře a zrudl.
,,Tys to vůbec nepochopila, Kim, že?" zeptal se Brian a spolu s Alicí se hlasitě rozesmáli.
,,Je to tak lepší," odtušil stále rudý Markus.
Sjížděla jsem všechny tři zlostným pohledem a cítila se jako úplný idiot. Jsem zřejmě jediná, kdo neví co se stalo a nevypadá to, že by mi tu situaci hodlal někdo vysvětlit. No, snad bude večer Michael sdílnější...
,,Kim, co kdybychom nechaly kluky jejich osudu a šly nakupovat? napadlo Ali po obědě. Okamžitě jsem si vzpomněla jak mi Michael nabídl svojí kreditku a na slova jeho písně Dangerous: ,,Vzala mi mé peníze". Vím, že bych si kupovala za své vlastní peníze, které jsem si sama vydělala hraním a modelingem, ale já prostě nechci. ,,To není dobrý nápad."
,,Proč?"
,,Klidně běž, Kim, my s Markusem se posadíme někam do hospody a pak vás zase zavezeme do studia a vyzvedneme Mikea," rozvinul Brian myšlenku.
Markus vypadal, že též chce něco povědět, ale já jen předběhla. ,,Prostě nechi. Nejsem marnivá shopaholička a beztak za chvíli budu dvojnásobná."
Dnešní den je čím dál tím horší. Že já nezůstala v Neverlandu.
,,Tak nakoupíš výbavičku pro své nenarozené miminko."
,,To přináší smůlu," odsekla jsem. Proč mě pořád nutí.
,,Tak pro Michaela a Trevise?"
Ještě lepší. Michael si nic nezaslouží a Trevis je momentálně pryč. Můj znuděný pohled byl zřejmě dostatečně výmluvný.
,,Dobře. Tak tedy já si něco koupím a ty mi budeš radit. Souhlasíš?"
,,Fajn," odpověděla jsem otráveně.
,,Já bych taky raději šel s vámi," přiznal Markus, když už jsme odcházeli.
,,To tě jako tak moc baví chodit s holkama po obchodech a poslouchat jejich holčičí žvásty?" zajímala jsem se.
Alice s Brianem se opět rozesmáli.
,,Někdy jo," mrkl na mě s úsměvem Markus.
Zastrčila jsem si pramen černých vlasů za ucho a sklopila oči. ,,Aha."
,,Kámo," vzal Brian Markuse kolem ramen, ,,alespoň hodíme menší chlapský rozhovor." A odvedl jej pryč.
Markus se za námi ještě jednou otočil.
,,Líbí se ti Markus?" zeptala se mě Alice celkem nepochopitelně, když jsme vcházeli do prvního obchodu.
,,Já vážně docela pěkný a milý, přesto i když jsme dnes s MIchaelem na kordy, stále je v mých očím Mike ten nejpřitažlivější muž a je pro mě ten jediný."
,,A proč jste teď na kordy?"
Pořádně jsem vypustila páru z úst. ,,Michael se na mě zlobí, protože jsem mu neřekla o návštěvě Franka," přiznala jsem.
,,Brian mi prozradil, že Michael chce být úplně všude a u všeho. Nic nechce propásnout. Prý je děsně zvědavý."
Má pravdu. Já vím. Ale když já prostě chtěla aby se Michael alespoň na jeden den odtrhl od práce a věnoval se jen a jen mě. Copak je to trestné? Jen jeden jediný klidný den pro nás dva. ,,Navíc Michael mě naštval svojí písní Dangerous. Znáš jí?"
Alice zakroutila hlavou.
,,Povídal mi, že je prý o mně. Ovšem on mě v ní, kromě začátku, skoro každým slovem uráží," posteskla jsem si.
Ali se mě snažila uklidnit. ,,Kim, to si nesmýš tak brát. Je to píseň a ty musí být emotivní a plné citů. V písních se vždy vše přehání, aby vzbudily pozornost, probudily další emoce a lidé si je zapamatovaly." Alici se dobře radí a vysvětluje, když se jí ta slova přímo netýkají a ani je nezná. ,,A navíc, copak nevíš, že Mike vždy tvrdí, že písně skrz něj proudí, že on je jen jejich prostředníkem, že písně mu vnuká Bůh."
Ano, jasně že vím. ,,Tím mi chceš namluvit, že MIchaelovi Bůh našeptává, že jsem prospěchářská děvka, která chce jen jeho peníze a promarňuje jeho drahocený čas?!?"
Ali na mě udiveně vykulila oči a zakroutila hlavou. ,,Podívej, ty a Michael jste byli jeden čas velice rozhádaní. Copak ty jsi jej nikdy, alespoň v duchu, neposílala do horoucích pekel a nemyslela sis o něm jen to nejhorší?"
,,Ale jo," přikývla jsem neochotně.
,,Tak vidíš. My s Brianem se také hádáma a říkáme si věci, které třeba tak ani nemyslíme a později toho litujeme. A možná, že se z té písně stane celosvětový megahit a získá Grammy." Je pravdu, že mi Ali zvedla náladu. Je opravdu výborná kamarádka.
Nakonec jsem Trevisovi koupila plyšového medvídka Pú a oslíčka Ijáčka a Michaelovi meduňkový čaj, který je dobrý na uklidnění a klidný spánek. Prostě lepší než tisíc doktorů.
Ovšem naše nakupovací akce rozhodně neprobíhala tak klidně jak jí předkládám. Stále nás fotili paparazzi, tedy hlavně mě a spousta lidí, zvláště dívky a ženy mě s opovržením a také se zájmem pozorovali. Jsem už docela zvyklá na pohledy lidí a novináře zazanámenávající každý můj krok, ale teď se situace nejmíň dvojnásobně zhoršila. Nemohla jsem si ani upravit vlasy bez toho aby to nevyvolalo poprask...
Zpátky do studi jsme se vrátili k večeru. Michael se cítil deprimovaný a připadalo mu, že za celý den v nahrávání nijak nepokročil. Podle něj promarněný den. Perfekcionista jeden.
Při odchodu se ještě Frank Michaela zeptal: ,,A co s Madonnou?"
Michael se na chvíli zamyslel a zle na mě pohlédl. ,,Myslíš ten duet?... Tak na něj ať zapomene. Žádný duet nebude. Madonna se nebude zviditelňovat mým jménem. Vyřiď jí a celé veřejnosti, že o té písni pověděla, že je to sračka a ani naše osbní spory nenahrávají úspěšné a plodné spolupráci, do jaké by se mi zrovna dvakrát chtělo. Tečka. S Madonnou jsem navždy skončil," vysvětlil. Šlo cítit, že byl rozrušený, ovšem svůj šeptavý hlásek nehodlal zvyšovat. ,,Jedeme domů," Michael mě vzal za ruku a vyšli jsme. Přitom si Mike všimnul u dveří stojícího Markuse. ,,Ty jsi tu ještě?" teď už hlas zvýšil a majetnicky si mě přitáhl k sobě.
,,Přijel jsem s Kim, Alicí a Brianem."
,,Fajn, ale domů to zvládneš sám, že?!?"
Bodyguard nás bezpečně převedl přes dav fanoušků a novinářů k limuzíně. Sám pak nasedl do svého auta a odjel, zatímco Brian s Alicí si sedli dopředu naší limuzíny a já s Michaelem dozadu za přepážku.
Přestože Michael venku šťastně mával fanouškům a rozdával zářivé úsměvy na všechny strany v limuzíně se opět zachmuřil.
,,Michael, ty se zlobíš?" zeptala jsem se jej opatrně.
Michael mě opřenou hlavu o okýnko a neurčitě se díval ven. ,,Ne! Proč?" zabručel.
Neodpověděla jsem. Zbytek cesty jsme mlčeli...

Dangerous 64.kapitola

6. listopadu 2012 v 12:41
Tak tu máme další díl... A pokud z vás někdo nestíhá, tak se mi rozhodně se mi nemusíte omlouvat.... Chápu to... A rozhodně se nechystám svůj blog smazat, takže to tu zůstane pěkně dlouho... Nic vám neuteče nebojte.... A Madonna brzo pochopí, že nemá nejmenší šanci.... Mám vás všechny ráda a moc si vážím, že mojí povídku čtete, i třeba se spožděním...Touha po Michaelovi mě spalovala natolik, že jsem se bála, aby mi od konečků prstů nezačaly létat jiskry. Uchopila jsem jeho mužství do dlaně, objala je všemi prsty a začala ho laskat... Najednou na mě nalehl, připravený do mě proniknout. Byla jsem vzrušená na nejvyšší míru a připravená vyjít Michaelovi vstříc. Zajela jsem mezi nás rukou, abych ho navedla na správný bod a přitom jsem mu třela úd o svůj klín.
,,Miláčku můj," vydechl chraptivě a pronikl do mě... Po chvíli zašeptal: ,,Nezavírej oči! Dívej se na mě miláčku můj." Tón jakým vyslovil slovo ,,miláčku", jako to nejněžnější pohlazení, jako kdyby mě oslovoval jménem, ktére vůči mně nikdy žádný muž nepoužil a asi už nikdy nepoužije...
Když jsme dospěli k cíli, zaplavil mě pocit, že se vznáším nad samým vrcholem propasti... Michael zavřel oči a zhroutil se vedle mě... Po chvíli otočil hlavu a zadíval se na mě. ,,Miluju tě a s tím už nic nenadělaš."
,,Však já s tím nic dělat ani nechci... Miluju tě k zbláznění."
V pozdní večer jsme leželi nazí v posteli, napapaní a příjemnou námahou unavení. Popravdě řečeno, já byla rozhodně unavenější než Michael. Přeci jen, on je na fyziskou námahu zvyklý a navíc, já jsem těhotná. Michael mě pod pěřinou hladil po bříšku. Hleděli jsme spolu na strop osvětleném magnety hvězdiček. Vypadal díky nim vypadal opravdu jako noční nebe.
,,Michaele?" přerušila jsem to skoro posvátné ticho.
,,Copak?"
,,Setkáváš se ještě s Madonnou?"
Michael si dlaní podepřel hlavu. ,,Ne. S ní už nechi mít nic společného. Proč se ptáš?"
,,Takže s ní ani nenazpíváš duet na své nové album Dangerous, jak jsi měl původně v plánu?"
,,Ani náhodou. Proč bych do dělal? Madonna není hodná aby zpívala se mnou. Na takovou poctu není zas až tak dobrá zpěvačka," vysvětlil bez známek legrace. ,,Co tě to tak zajímá?" zeptal se a začal mě lechtat.
,,Jen tak," zalhala jsem se smíchem, i když při tématu Madonna mi do smíchu rozhodně není. Ale když Michael je opravdu mistr v lechtání...
,,Nic není jen tak."
,,Takže kdyby Madonna s tebou nazpívat song chtěla, odmítl bys?" Chtěla jsem to nepříjemné téma už ukončit. Proč jsem s tím vůbec začínala?
,,Ano, odmítl. Madonna se beztak o mé písni pro nás vyjádřila jako o úplné hovadině. Dnes tvrdím naštěstí."
Spokojená Michaelovýmy odpověďmy jsem jej vášnivě políbila.
,,A Dangerous výjde ještě tento rok, že ano?"
Michael se pobaveně zasmál. ,,Ty jsi ale zvědavá. Ano, výjde tento rok."
,,V listopadu?" nepřestávala jsem se ptát.
,,V listopadu," přitakal.
Serii mých otázek přerušil telefon.
,,Michael Jackson, prosím?" ozval se Mike do telefonu aniž by vztal. ,,Ahoj. Jak se máte?... Aha... No, já nevím... Oh... A zvládneš to?... Jsou to celé dva týdny... Tak dobře, že jsi to ty sestřičko... Užijte si to... A dávej mi na něj pozor. I na sebe... O.K... Ahoj."
Přišlo mi, že volá Janet. Očima jsem netrpělivě vybízela Michaela, aby už mluvil.
,,Janet," potvrdil hned mou domněnku. ,,Chce vzít Trevise na dva týdny na dovolenou do Španělska. Jako dárek k jeho nadcházejícím pátým narozeninám. I když jsou až za víc jak měsíc."
Tahle skutečnost mě zrovna dvakrát nenadchla. ,,Ale vždyť... teprve jsme se opět shledali a zase se s ním musím rozloučit. Na celé dva týdny," podrážděně jsem vyhodila ruce do vzduchu, abych je opět nechala klesnout na postel.
,,Kim, ještě si s Treviem užijeme spoustu krásných chvil. Neboj. Teď máme alespoň čas na sebe. Nebo tě snad tímhle nepřesvědčím?" Michael mě něžně hladil po stehně a lačně líbal má ňadra. ,,S dětmi už tolik času jen pro sebe mít nebudeme," provokoval mě.
,,Mikeu, já už nemůžu. Pojď se raději podívat na nějaký film."
Michael se zasmál a podíval se mi hluboko do očí. ,,Jo, tak ty už nemůžeš. No to víš, já se odpoledne pěkně vyspal, takže mám síly dost. To ty jsi tu pobíhala a pekla. Tak se pak nediv."
,,A jak ti ten koláč chutnal. A nezapomeň, že jsem těhotná. Roste mi pod srdcem tvé prvorozené dítě."
Michael mě políbil na bříško. ,,Dobroš, ušetřím tě, ale jen kvůli mé dcerce."
,,Synovi," opravila jsem jej. ,,Chci syna, co bude celý po tobě. Král přeci musí mít následníka a dědice trůnu."
,,A já zase toužím po dcerce, která by byla celá maminka. Chci malou princezničku, kterou bych mohl oblékat do šatiček, kupoval jí plno panenek a nápadníky bych střílel brokovnicí."
Z MIchaela by nešel strach, i kdyby v ruce držel kalašnikov. Mike je laskavost sama. Ale kdo ví, co bude za takových osmnáct let...
,,Nejdůležitější je, aby se naše dítě vůbec narodilo. Zdravé a silné," uzavřela jsem.
,,Máš pravdu. A my beztak budeme mít kupu dalších děti."
Ano, já chci velikánskou rodinu a Michael bezesporu také...
V soukromém kině jsme se podívali na film Divoch s Marlonem Brandem a pochutnávali si na vanilkové zmrzlině s čokoladovými sušenkami nadrobenými v ní.

Dangerous 63.kapitola

5. listopadu 2012 v 16:00
Já vím, že se poslední dobou pořád omlouvám, ale vím, že Frank už Michaelův manager v době Dangerous nebyl.... Je tu spíš jen pro ulehčení, protože s jeho manažery to potom bylo trochu zmatené... A také se omlouvám za ten konec.... Snad vám to příští kapitola vynahradí... Rozhodla jsem se upéct pudinkovomakový koláč. Nebo raději rovnou dva. Lidie se divila, že sama od sebe peču. Vysvětlila jsem jí,že jsem už pekla s tetami v děckém domově, a že mě to hrozně baví.
Jen co jsem vytáhla koláč z trouby přišel Wayne, Michaelův bodyguard a dobrý přítel. ,,Přišel pan DiLeo."
,,Kdo je to?" Přišlo mi, že jsem to jméno již někdy slyšela. Jen si nemohu vzpomenout kde.
,,Michaelův manžer. Rád by s ním mluvil."
,,Michael spí, ale já jej přijmu," rozhodla jsem.
DiLeo čekal ve společenské místnosti. Vypadal přesně tak jak jsem si jej představovala. Ten typ mafiánského kmotra: muž ve středních letech, tlustší se řídnoucími vlasy ukrytých pod kloboukem a s doutníkem v ústech.
,,Promiňte, tady se nekouří. Tipněte to, prosím."
DiLeo doutník uhasil, i když s dost nakvašeným výrazem. ,,Kdo jste? A kde je Mike? Musím s ním nutně mluvit."
,,Mike teď spí. Musí odpočívat. Já se jmenuji Kim Nelsonova," neměla bych se spíš vrátit ke Kardashian, když Prince není můj otec? Ale raději jméno nebiologického otce než matky potvory. ,,Jsem Michaelova přítelkyně," podala jsem mu ruku, kterou přijal.
,,Já jsem Frank DiLeo, Michaelův manager... A váš vztah... je vážný?"
,,Toš ano. Čekáme spolu děťátko, takže pravděpodobně ano. Dáte si něco? Kávu, čaj?"
,,Mocachino, děkuji."
,,Pekla jsem pudinkovomakový koláč, ochutnáte?" Sice jsem jej pekla pro Michaela, ale ten si beztak dá jeden kousek a bude plnej. Ať si nabídne i host."
,,Určitě nepohrdnu."
Nachystala jsem Frankovi pět kousků stále příjemně teplého koláče zatimco Lidie připravila mocachino.
,,Proč neprobudíte pane Jacksona? Bude se zlobit."
,,Ale nebude. DiLeo pěkně zítra přijde do studia stejně jako Michael. Nač si prací kazit tak krásný den."
,,Který pan Jackson beztak tráví v posteli."
Frank si můj koláč velmi pochvaloval. ,,Mladá, krásná a ještě tak božsky peče," skládal mi lichotky. ,,Mike má opravdu štěstí."
Mile jsem se na něj usmála. ,,Pane DiLeo, o čem chcete s Michaelem mluvit? Jestli na něj opět chcete tlačit kvůli albu, nemusíte mít obavy, zítra se Mike do studia vrátí."
DiLeo nasadil přísný výraz plný pochyb. ,,Tím si nejsem zas až tak jistý. Mike se teď určitě raději bude chtít věnovat vám, vašemu miminku a adoptovanému Trevisovi, než albu a svým fanouškům. A my bychom už tolik chtěli a potřebovali nové bombastické album a světové turné. Neustálé odkládání jeho kariéře neprospívá," vylíčil situaci s nádechem výtky na mou osobu a Trevise.
,,Proč na něj pořád tak tlačíte? Vždyť je z toho úplně zdeptanej. Michael své album dokončí. Potřebuji jen čas. Já vám slibuji... ne, přísahám, že album výjde v... listopadu tohoto roku. Můžete to říct třeba celému světu. V listopadu roku 1991 výjde nové album Michaela Jacksona Dangerous. Máte mé čestné slovo. Stačí vám to." Michael je přeci lidská bytost ne robot. Copak to nikomu nedochází?
,,A co vaše dítě? Kdy se narodí."
,,Pravděpodobně na začátku prosince."
Jenže Frank měl stále nějaké připomínky. ,,A turné? To pojedete s miminkem na turné? Nebo snad žádné turné nebude?"
,,Bude turné. Já a naše miminko se na tur připojíme jen co to bude možné. Připravte se na světové turné, potom na menší pauzu, aby se Michael mohl věnovat jen a jen své rodině a pak bude další album. Máte ještě nějaké připomínky?"
Frank se konečně usmál. ,,Vy jste nejen krásná, ale též velice inteligentní. Mohla byste být Michaelovou managerkou."
,,Mě bude stačit být jeho životní partnerkou."
Návštěva už mě přestala bavit. Chtěla jsem jít zase za Mikem. S Michaelem si přeci Frank vše vyřídí zítra. Tak ať už mě už neotravuje.
,,No nic, půjdu. Děkuji za velmi dobré zprávy ohledně alba a za báječný koláč. Takže zítra v deset hodin ve studiu." Jako by slyšel mé myšlenky.
Nabídla jsem se, že jej doprovodím. Když Frank nastupoval do své černé limuzíny dodal: ,,Vyřiďte Mikeovi, že jsem tu byl a ať se do zítřka rozmyslí, jestli chce nahrát tu píseň s Madonnou."
,,Nahrát píseň s Madonnou?" O čem to mluví?
,,Vy o ní nevíte?"
Zakroutila jsem hlavou.
,,Madonna mi volala. Pry se s Mikem nemůže spojit. S jejich společným duetem si to rozmyslela. Původně se jí MIchaelem napsaný song pro ně nelíbil, ale změnila názor a chtěla by jej s Mikem nazpívat. Zítra chci vědět, jestli Mike má o jejich duet ještě zájem. Doufám, že ano."
Já doufám v pravý opak. ,,Jistě. Nashledanou."
,,Nashledanou zítra." ...
Po Frankově odjezdu jsem vzala dalších pět kousků svého pudinkovomakového koláče a zanesla jej do pokojem Michaelovi. Ten stále ještě spal. Jeho kudrnaté rozpuštěné vlásky mu nezbedně zahalily skoro celou tvář. Opatrně jsem je odhrnula. Mike se jen trochu zavrtěl a spal klidně dál.
,,Jen spi, miláčku," zašeptala jsem a zase odešla.
Alespoň mám čas zavolat Princeovi. Snad je doma. Naštěstí jsem se mu dovolala. A hádejte kohoi měl na návštěvě? Mojí "matku"!
,,Ty sní snad opět chodíš? Nebo co?" vyjela jsem na něj.
,,Nechodím! Přeci víš, že mojí dívkou je Miranda. Miluji ji. Mir je mojí životní láskou," Princeovo prohlášení mě uklidnilo. Opravdu si myslím, že se k sobě báječně hodí. ,,Victoria je tu kvůli tobě. Chce s tebou mluvit."
,,Má smůlu. Já s ní mluvit odmítám. Chci mluvit s tebou... Princi?!?"
Pozdě Prince mě Victorii předal. ,,Dítě,..." ticho, ,,měli bychom si popovídat."
,,Popovídat? Nechtěla sis se mnou povídat sedmnáct let. Proč to teď měnit? Mě život vyhovuje tak jak je teď. Bez tebe."
,,Kim, jsi ještě dítě. Chci si tě vzít k sobě a postarat se o tebe dokud nedospěješ."
,,No to si se snad zbláznila. Na něco tak šíleného zapomeň," pořádně jsem zvýšila hlas.
,,Ale...," už se nikdy nedozvím co "ale", neboť ze zadu přišel Michael, vzal mi mobil a hovor tipl.
Otočila jsem se na něj, objala ho a slzy mu smáčela rameno. Měl na sobě jen tepláky a nátělník.
,,Neplakej. Takové rozrušování neprospívá ani tobě ani našemu miminku."
,,Vždyť já vím," odtáhla jsem se od své lásky a otřela si slzy. ,,Jak ses vyspal?" změnila jsem raději téma.
,,Toš dobře, po sladké námaze... To ti volala tvoje máma?" vrátila se Michael k témě.
,,Já volala Princeovi. Je u něj zrovna na návštěvě. Chce si mě vzít k sobě dokud nesplnoletním. Chce mě vzít pryč od tebe."
Michael mě pohladil po vlasech. ,,Neboj. Ať se stane cokoliv zůstanu vždy s tebou. Nikdy tě neopustím. A nezapomeň, že tvým zákoným zástupcem je Prince. Je on o tobě může rozhodovat. Přeci máme jeho požehnání." Michael má zase pravdu. Pohladil mě po zádech. ,,My se přeci milujeme. Před sebou máme zářnou budoucnost. Naše miminko, Trevi, mé nové album a tvá skvěle našláplá kariéra. Nenecháme si naš život zkazit. Netrpěli jsme snad už pro naší lásku dost? A to se do našeho vztahu ještě plně nezapojila média po celém světě," Michael vypadal, že se snad každou chvíli rozpláče. Sedl si na křeslo což jsem v zápětí napodobila. Mike ovšem po chvíli opět vsta a posadil se k mým nohám. Vzal mou dlaň do své. ,,Já vždy vyhraji. Vždy dostanu to co chci. A teď chci tebe. Nikým a ničím si tě nikdy nenechám vzít. Už nechci být sám. Zváště nyní když jsem potkal dívku svého života. Tebe."
Sklonila jsem se k němu, abych mu pomohla vztát. Políbila jsem jej a pohladila po tváři. Michael zavřel oči. ,,Oh, miláčku, tos pověděl tak překrásně... Víš, kde jsem zažívala nejkrásnější chvíle svého života?"
Mike zakroutil hlavou.
,,V dětském domově, protože přesto žo to není zrovna nejideálnější místo pro dětství a dospívání, rozhodně v něm nikdy neby takový blázinec jako v životě za jeho branami. A když jsem z děcáku odešla, tak jsem se cítila nejšťastnější tady v Neverlandu s tebou. Ať už náš vztah byl jakýkoliv. Jsi moje sluníčko. Jestli mě matka dostane k sobě, tak od ní uteču za tebou, ať se třeba staví na hlavu."
Michael se vyděsil. Otočil se, popošel pár kroků a otočil se zpět na mě. ,,Nejlepší by bylo kdybychom tvojí matku pozvali sem a vše si vklidu probrali a dohodli se na njvhodnějším řešení této situace."
Tentokrát jsem se zděsila já. ,,Ty si se snad úplně zbláznil! Já tu ženu už v životě nechi vidět. Jednou mi to stačilo. Pozveš jí sem a co pak? Kávičku jí nabídneš a dortík upečeš, ne?!?"
,,Nepřeháněj, prosím tě. Pochop, že tohle je to nejrozumnější co můžeme udělat. Navíc, Neverland je můj ranč a já si do něj mohu pozvat koho chci."
,,Fajn, tak to já v něm vůbec nemusím žít," rozeběhla jsem se bryč, ovšem Michael mě stačil zachytit.
,,Miláčku, vždyť já to myslím dobře a s láskou," přesvědčoval mě a používal k tomu všechny své zbraně, kterým prostě nejde nepodlehnout.
,,Já už se o Viktorii nechci bavit," uzavřela jsem.
,,O.K. Pro tentokrát. Ale pamatuj si, že jsme ještě nezkončili."
Otočila jsem list. ,,Jakto že na sobě nemáš košili? To mě jako chceš svádět?"
MIchael se konečně zasmál. ,,No to já bych moc rád," prozradil laškovně a objema rukama mi přejel po pozadí. ,,Ale hlavní důvod je ten, že mojí košili máš na sobě ty. Copak nevíš?"
Podívala jsem se na sebe a musela se praštit dlaní do čela. Opravdu jsem měla Michaelovu tmavě modrou košili na sobě. ,,Vůbec jsem si neuvědomili, že jsem si jí vzala. Je tak heboučká, hřejivá a nasáklá tvojí omamnou vůni," pevně jsem se k Michaelovi přitiskla. Copak si asi Frank DiLeo pomyslel, když mě v Mikeově košili viděl?...
,,Zbyl ještě ten fantastický koláč?"
,,Jasně. Chutná?"
Michael s úsměvem přikývl.
,,Tak pojď."
Tentokrát zakroutil hlavou. ,,Nejdřív půjdeme do postýlky, lásko..."


Dangerous 62. kapitola

4. listopadu 2012 v 11:28 |  Dangerous - povídka
Já se tak strašně omlouvám, ale včera se ma tak trochu podařilo stratit začátek kapitoli, takže jste byli trochu ochuzeny... Snad mi to odpustíte... Mrkající Jo a taky slibuju, že se dnes s žádným klukem na fb nezakecám... no možná až večer, takže budu mít čas na vaše blogy. Už se mi docela stýská Usmívající se Jinak pozoruju, že se vám můj chlapec (jestli už ho tak můžu nazvat) zdá svým přehnaně milým chováním podezřelý a to mě taky... Zvláště po tom co mi včera napsal na fb... Snad příští rande s ním přežiju... Usmívající se

Zamlženým zrakem jsem zpatřila čísi kudrnatou hlavou hledící na mě. ,,Michaele, nech mě ještě spát," mé unavené oči se opět zavřely.
,,Já nejsem Michael ale Janet," smála se ta hlava.
,,Promiň Janet. Když vy jste si tak podobní a já tak unavená," promžourala jsem si oči až se mi podařilo zaostřit a posadila se.
,,Vpoho. Jsme přeci sourozenci. Alespoň o tom nikdo nemůže pochybovat... Měla bys tu snídani sníst než příjde Michael. Bude zuřit."
,,Alespoň ví, jaké je, když někdo odmítá jíst. Michael to dělá pořád... A navíc, já chci, aby mě nakrmil."
Janet si šibalsky zasmála.
,,A kde je Bubbles?" všimla jsem si až v ten okamžik šimpanzovi nepřítomnosti.
,,S Michaelem."
Rozhodla jsem se již vztát. Oblékla jsem si župánek a šla s Janet do společenské místnosti za Michaelem a Trevisem.
,,A co budeme dělat teď?" zeptal se Michael jen co jsme Trevieho s Janet vypravili na jejich výlet a osamněli.
,,Mám už hlad."
Stáli jsme venku a objímali se.
,,Ty jsi ještě nejedla?" zeptal se Mike nakrknutě.
,,Já totiž čekám až mě jeden sexy muž nakrmí,"nasadila jsem prosebný nevinný pohled a upravovala límeček Michaelovy tmavě modré košile.
,,Snad se mi nějakého podaří někde sehnat," odvážil se mi zcela vážně odpovědět.
,,Mám na mysli tebe, Mikeu." Mírně jsem jej plácla po rameni.
,,Tak pojď," vzal mě kolem ramen a vedl zpátky do našeho pokoje. ,,Ale nezvykej si na tekový komfort," pohrozil mi před nose ukazováčkem. ,,Dnešek je jen vyjímka."
Jo, jasně...
Ještě jsem Michaela přemluvila, aby mi udělal s lžičkou s rýžovým salátem se zeleninou letadýlko. Dostávala jsem u toho děsné záchvaty smíchu až Michael ztrácel veškerou trpělivost.
,,Ale no tak, zlato."
Vyrvala jsem mu skoro prázdnou misku z ruky a položila na noční stolek abych mohla MIkea obejmout. ,,Někdo je tady nabručený." Líbala jsem jej na tvář, škráň a bradu v domnění, že mu tím spravím tak najednou pokaženou náladu. Polibky však nepomohly... ,,Stalo se něco?"
,,Nic," snažil se mě přesvědčit. Chabě.
,,Lásko," vzala jsem do své dlaně tu jeho a druhou jej pohladila po tváři. ,,Miluji tě. Tvé problémy jsou i mé. Když tě něco bolí, bolí to i mě. Když pláčeš, pláči s tebou. Chápeš? Sveř se mi."
,,Oh, miláčku... Dobře... Prostě mě stále trápí mé připravované album Dangerous. Vím, že tě už s tím otravuji... Pořád odkládám jeho vydání, ale když já se prostě nemám k jeho dokončení. Všichni na mě tolik tlačí. Manager, sponzoři, novináři, fanoušci... Jsem kvůli tomu ve velikánském stresu. Měli by pochopit, že album potřebuje čas a když jsem v takovém presu ani mě nahrávání nebaví. Navíc bych se teď radějí věnoval svojí nové rodině. Tobě a našim dětem," povzdechl si oprávněně.
,,Broučku, je velice důležité, aby tě nahrávání bavilo, aby ses cítil uvolněně, bez stresu. Fanoušci to totiž na tvém hlase a celkovém výkonu poznají. Jsou velice vnímaví. Jen na tobě záleží, kdy album výjde a v jakém stavu. Záleží jen na tvém dobrém pocitu z něj. Na tlak nedej, prosím, nebo se z něj úplně zhroutíš. Je to pouze tvé album, tvá hudba, tvé texty, tvé niterní pocity." Položila jsem jej na postel a obkročila jej. Byl jako nějaká hadrová panenka. Vůbec se nebránil. ,,Víš co? Dnes se budeš věnovat pouze mě a zítra pojedeme do studia, kde nahrajeme nejlepší album a to tak rychle, že nestačí ani mrknout. Uvidíš, že vše dobře dopadne."
,,Dobroš. Jsi tak užasná," Michael se konečně usmál a pramen vlásu, který jej lechtal na tváři mi zastrčil za ucho. ,,Vždycky všechno hned vyřešiš. Miluji tě." Jeho slova mi vyouzlily úsměv na tváři.
,,Právě si mi prozradil, že album se jmenuje Dangerous a tenkrát v autě si mi řekl, že se album bude jmenovat po jedné mé vlastnosti. Takže ty si o mně myslíš, že jsem nebezpečná?"
,,Nemyslím, já to vím. Ty jsi ta nejvíc nebezpečná šelma na světě."
Michael ležel na posteli a já se nadkláněla nad ním. Obličej jsem nakláněla těsně u jeho a jeho ruce zatínala do polštáře. ,,Tsss. Tsss. Tsss. Tak pověz, co by pro tebe nejvíc nebezpečná šelma na světě mohla udělat?"
,,Prostě jen buď se mnou... Navěky," poručil si a rozvázal šňůrku na mém županu, který následně sundal.
Michaelovo přání s radostí vyplním.
Ani nevím jak ale najednou jsme na sobě neměli ani ten nejmenší kousek oblečení... Žár Michaelova nahého těla ve mně rozpoutal bouři. Nechala jsem jej jkdyž mě zkušenými prsty hnědl prsy a jazykem ochutrnával zduřelé bradavky. Zalévala mě jedna vlna vzrušení za druhou jakoby mě chtěly pohltit. Zalapala jsem po dechu. Pod jeho něžnými doteky jsem přestala vnímat svět kolem sebe. Jeho ruce, jeho lačná ústa mě ochutnávaly, zkoumaly centimetr po centimetru a každý jeho dotek ve mně stupňoval bouři nezkrozné touhy. Netušila jse, co se semnou děje, kam to sladké trýznění povede, jak vůbec přežiji intenzivní slast, která mě zaplavovala ve stále větších a větších vlnách. Když do mě konečně vstoupil, prohnula jsem se jako luk. Nohama jsem jej objala kolem boků a vítala každý jeho vpád, jeho pohyby stále prodší a rychlejší, i když jsem cítila, že se snaží krotit kvůli našemu děťátku. Krev mi bušila ve spáncích tak, že jsem nakonec přestala vnímat svět kolem sebe, soustředěná na neuvěřitelnou slast v lůně, která se mi vlévala do celého těla, dokud jí nerozmetal prudký výbuch vášně. Bylo to příliš silné, příliš nádherné. Bolela, vysávala ze mě vůli, zatemňovala mysl. Ještě dlouho potom jsme se drželi v náručí a snažili se uklidnit silně bušící srdce...
,,Tohle jsem ti dlužil," ozval se Mike, když jsme nazí leželi v objetí.
,,Za co?"
,,Přeci za tu noc v autě. Pamatuješ?"
Zasmála jsem se. ,,Jo tohle. Však to ještě nic nebylo. Ještě uvidíš, co dokáži. Jen počkej." Políbila jsem je na znamení příštích zážitků. ,,Mikeu?"
,,Hmmm."
,,Nechce se ti spát?"
,,Jo, tak ty se mě už chceš zbavit."
,,Ne, jen..."
,,Už je to tady," MIchael se odemě odtáhl a zkřížil ruce na hrudi. ,,Teprve jsme se dali dohromady a ty už mě nutíš jíst a když ne to, tak mě nutíš spát. Nesnáším, když se mě někdo snaží změnit. Takhle jsem si naše souznění nepředstavoval."
,,Ty jsi ale urážlivka." Opravdu Michaela nechci vychovávat nebo mu něco přikazovat. Je mi líto, že si něco takového o mě myslí. Snažila jsem se jej usmířit laskáním, ale Mike si hrál na neoblomného. ,,O.K. Michaele. Myslím to s tebou dobře," vztala jsem a začala se oblékat.
Mé jednání Michaela probralo, chytl mě za paži a stáhl zpět na postel. ,,Dobroš, trochu se prospím," rozmyslel se. ,,A potom si dáme druhé kolo."
,,S tímhle návrhem souhlasím, lásko."
,,A tentokrát si na sebe vem trochu víc oblečení, ať má co vysvlékat."
,,Jo, tak ty to chceš takhle? Však počkej, co si na tebe připravím. Nevysvlečeš mě ani za rok." Své prohlášení jsem myslela absolutně vážně, ale Michael se mu pouze smál. Kdo se směje naposled... Zakryla jsem Mikea a počkala až usne, což nebylo zas až tak dlouho a odešla z pokoje...


Dangerous 61.kapitola

3. listopadu 2012 v 14:48 |  Dangerous - povídka
Moc se omlouvám, že jsem včera nepřidala kapitolu, ale já jsem šla večer na diskotéku s jedním úplně senzačním klukem, který je tak hodný až je to podezřelé... Usmívající se A vrátila jsem se až dneska, takže dnešní díl je trochu kratší. Kdybych jej totiž psala dál muselo by dojít na sex a já na psaní takové scénky dneska moc nemám náladu a taky je mi trošku blbě....Mrkající Takže se těšte na peprnější díl zítra Mrkající
Michael s trevisem však vstali. Probudila jsem se v té megavelké posteli sama. Tak jsem se pořádně rozvalila a zabořila hlavu do měkoučkého polštáře. Nejraději bych spala už navěky...
Někdo zaklepal.
,,Tady nikdo není," snažila jsem se zakřičet, ovšem má slova nemohl slyšet nikdo. Pověděla jsem je totiž velice potichu a navíc je ztlumil polštář.
,,Dobré ranko," vlezl dovnitř Michael.
Namáhavě jsem se převrátila na záda a zamžourala na něj. Do pokoje vešel též Trevis vedoucí za ručičku Bubblese.
,,Snídaně, snídaně," hulákal Trevis zatímco mi skákal po posteli. Bubbles se posadil k mé hlavě a začal mi výskat v hustých poválených vlasech. A Michael položil podnos se snídaní na noční stolek, což Bubbles zpozoroval, přestal mě výskat a rozeběhl se k jídlu. Michael chytrého šimpanze ve zničení mé snídani naštěstí zastavil.
,,Ty máš tady banánek chlapče," podal Bubblesovi ovoce vytáhlé z kapsy svých černých tepláků.
Bubbles si banánek rychle vzal a utekl s ním na křeslo, ze které nás bedlivě pozoroval.
,,My ti jej nesníme, neboj," uklidňoval Mike svého kamaráda.
,,Já nebudu jíst," ozvala jsem se. ,,Jsem příšerně unavená."
,,Právě proto musíš jíst. Snídaně ti pomůže nabrat sílu. Tu teď moc potřebuješ." Promluvil ten pravej. Michael mě políbil na čelo.
,,To to dítě. Ubližuje ti. Nemám jej rád." Zajímavé, že včera Trevis povídal pravý opak.
,,Takhle nemluv, Trevisi. Prosím. Mé dítě mi rozhodně neubližuje. One se jen v mém bříšku vyvíjí a roste. Tělu dá spoustu práce stvořit zdravého človíčka, víš? Ale já to rozhodně přežiji."
Trevis se přesto stále tvářil nedůvěřivě. ,,Ale jsi kvůli nemu nemocná a trpíš."
,,Rozhodně netrpím. A jsem za tenhle stav velice ráda, neboť to je znamení toho, že je mé miminko živé, vyvíjí se a sílí," pohladila jsem jej po vláskách.
,,Vážně."
,,Ano."
,,Tak dobře. Vezmu mimi na milost," rozhodl se nakonec.
Vděčně jsem se na něj usmála. Michaelovi stojícím za svým adoptivním synem též zmizel zděšený výraz z tváře, oddechl si a usmál se. ,,Uvidíš, že jak se naše děťátko narodí, budeš velice šťastný, že jsi velký brácha, který může ochraňovat svojí malou sestřičku nebo bratříčka. Děkuji Bubblesi." Bubbles Michaelovi podal šlupku od banánu a lehl si vedle mě a Trevise do postele.
,,Já chci sestřičku, protože holčička bude staršího bráchu potřebovat dýl než chlapeček."
,,Fajn, tak Kim se teď nají, Trevi, ty se půjdeš obléct a připravit na výlet a Bubbles... Bubbles tu může zůstat," zaúkoloval nás Michael a Bubbles vycenil zuby na znamení úsměvu.
Michael mě opět políbil, a pak s Trevisem, který mě také políbil a pohladil Trevise, odešel. Přede dveřmi se ještě otočil: ,,A t námi pracně připravenou snídani sníš sama, lásko, Bubbles nedostane ani kousek."
Společně s Bubblesem jsme na něj vyplázly jazy, což Michael i Trevis napodobili.
,,Za chvíli se vrátím."
Místo snídaně jsem s Bubblesem v náručí opět sladce usnula v načechraných peřinkách...


Dangerous 60.kapitola

1. listopadu 2012 v 17:34 |  Dangerous - povídka
Vystoupila jsem z auta se svým morčátkem Billie Jean v náručí a rozhlédla se kolem sebe přičemž jsem se řádně nadechla čerstvého vzduchu plného míru, lásky a klidu. Konečně opět v Neverlandu. Na tom skoro až posvátném místě... Foukal mírný vítr, krerý čeřil mé černé šaty na ramínka.
Michael mě vzal za ruku a vedl do hlavní budovy. Z ní vyběhlo malé dítě a běželo po četných schodech k nám. Michael si vzal z mých rukou Billinku a s tajemným úsměvem hlavou kývl k dítěti. Pořádně jsem se na to malé dítě podívala. Čím více se k nám blížilo, tím více mi docházelo, že je to můj milovaný Trevis. Slzy štěstí se mi draly do očí. Trevis doběhl až ke mně a objal mě. Políbila jsem jej do vlásků.
,,Trevi, copak tu děláš?"
,,Bydlím tu," prozradil pyšně se vzedmutou hrudí.
,,Ale vždyť..." V ten moment mi vše došlo. Otočila jsem se na Mikea. ,,Michaele Joe Jacksone, to ty jsi Trevise adoptoval?!?"
,,Ano," přitakal.
,,Jak si jen mohl? Víš jak jsem se bála, že už jej nikdy neuvidím? Jak si dokázal aby ti Trevise svěřili do péče?"
Mike jen pokrčil rameny.
,,Teď je Mike můj tatínek, ty jsi moje maminka a to mimi bude můj sourozenec."
PaneBože jak jsem se v Michaelovi spletl. Jak jsem jen mohla pochybovat, že mu na dětech zkutečně záleží. Mike by pro ně udělal cokoliv na světě a teď jsem si stoprocentně jistá, že bude tím nejlepším dítětem pro naše dítě, popřípadně děti. Vděčně jsem jej obejmula. Trevis se k našemu projevu lásky nadšeně přidal.
V ten moment z domu vešla Lidie, aby nás nahnala do jídelny na večeři. Ani mě nenapadlo, že už může být tolik hodin.
,,Já jsem Lidie s večeří pomáhal," pochlubil se Trevi.
,,Tak to jsi moc šikovný."
Michael k mým slovům dodal: ,,Vždyť já to říkám pořád," a předal mé morčátko Lidii aby jej odnesla do NAŠÍ soukromé zoo.
Na večeři jsme měli vynikající chřestový závin s krémovou omáčkou. Vážně mňamka. Michael samozřejmě svojí porci čtyř kousků nesnědl. Nechal jeden a půl kousku.
,,Michaele, proč si přestal jíst?" zeptala jsem se, co nejmírnějším hlasem.
,,Já už prostě nemůžu," kuňkl a upřel na mě svůj pověstný bezbranný lanní pohled. Opravdu jako ditě...
,,Podívej se na Trevise. Už jí poslední a to je o tolik menší než ty. Styď se."
,,Trevis je ve vývinu," oponoval.
,,Ty zase potřebuješ spoustu energie na svoje tančení a ponocování," vykřikla jsem až moc prudce neboť Trevis zkřížil ručičky a nasadil ublíženecký výraz.
,,Nehádejte se," zaprosil.
,,Ne, my se nebudeme hádat. Neboj, Uklidňovala jsem jej s pohlazením. Nechtěla jsem aby se rozbrečel. Rozhodně ne. ,,Já si teď půjdu vybalit a až se vrátím Michael bude mít svojí porci snězenou. A to tak, že doopravdy. Ne, že jídlo někde schová, nebo jej sníš ty, nebo Lidie," vstala jsem a odešla do Michaelova a teď již i do mého pokoje.
Za sebou jsem ještě uslyšela Michaelův ztišený šeptavý hlas: ,,Ach, jo, skončila nám pánská jízda. Na ranči je žena. Paní domu."
Trevis se hlasitě rozesmál. Dělala jsem, že jsem nic neslyšela.
V pokoji se kromě postele nacházela i... matrace. Rozestlaná matrace. Předešlou noc v ní někdo jistojistě spal a chystal se tak učinit i dnes. A ten někdo je bezesporu Michael. Vím o tomto jeho zvyku spát na zemi. Párkrát jsem jej tak načapala. Prý se tak cítí blíž zemi a také je zvyklý takhle spát ještě z Gary. Jako nějaký poustevník. Je to sice roztomilé ale... ,,Ne, ne, Mikeu. Takhle se nespí. Jak si sám řekl, v domě je žena, paní domu a ta tu nastolí nová pravidla. I když nemáš rád, když se tě ženy snaží měnit... Jednu věc mi snad splníš..."
Ve skutečnosti jsem své oblečení nenechala v pokoji, ale uskladnila jej ve velikánské šatně. Líčidla, krémičky a další serepetičky skončili v koupelně a knížky v knihovně. Vše ostatní jsem naskládala do skříní. Ke konci vybalováni se ke mně přidal Michael s Trevisem, aby mi pomohli. Přitom mě oba přesvědčovali, že Michael svojí porci večeře už snědl. Jen aby...
,,Tak Trevi, copak bys chtěl dělat teď?" zajímalo Michaela jen co jsme skončili.
,,Podívat se na film v kině."
,,Bezva, tak utíkej za Lid a vyberte nějaký pěkný film. My za chvíli přijdeme."
Trevis se spokojeným výrazem odběhl.
,,Miláčku, promiň. Já jídlu vážně moc nedám. Snažím se jíst, co nejvíc to jde, ale prostě toho hladu moc není..."
,,Mikeu stačí. Mě nemusíš nic vysvětlovat. Ale já vím, že všude po Neverlandu máš sladkosti a to je to, co jíš nejvíc. Samá zmrzlinka, popcorn, oříšky, čokoládičky a já nevím, co ještě. Nemám pravdu?"
,,Mojí nejoblíbenější sladkostí jsi ty," objal mě, políbil a snažil se mě tak ukonejšit.
,,Z toho se jen tak nevylíbáš."
,,Že ne?" Přitáhl si mě k sobě, položil své čelo na mé a z minimální vzdálenosti se mi podíval do očí. Jeho pohled úplně pálil. Přísahám, že ten jeho ďábelsy žhavý pohled by dokázal zapáli i sňehuláka... Až po drahné chvíli mě políbil. Nejprve pouze na horní ret, potom spodní a až nakonec celé rty.
,,Měli bychom už jít. Trevis má již jistě vybráno na co se chce dívat," vydechla jsem Michaelovi do úst.
,,Mám tisíce filmů. Rozhodnout se pro jeden Trevisovi zabere hodiny," přesvědčoval mě a pod tričkem mi hladil nahá záda. Možná jsem se z těch šatů neměla převlékat do trička a hlavně do červených kahot...
Ani nevím jak a už jsme leželi v posteli...
,,Neměli bychom náhodou se sexem počkat až po svatbě?" škádlila jsem rozpáleného Michaela.
,,Na to je již trochu pozdě nemyslíš?" políbil mě na odhalené bříško a oba jsme se zasmáli. ,,Nevydržím čekat už ani minutu, natož do naší svatby," přiznal ale přesto vstal. ,,O.K. jdeme," rozhodl s velkým sebeovládáním...
,,Počkej ještě... Musím se tě na něco zeptat. Když jsi říkal, že jsi si vzpomněl, myslels to vážně?"
Michael dal ruce v bok a nechápavě na mě pohlédl. ,,Samozřejmě, že ano."
,,Tak mi dej nějaký důkaz."
Povzdech si.
,,Víš, jak si mi včera volala a já ti pověděl, že mám děsnou migrénu? To jsem si začal vzpomínat. Byly to takové útržky, pocity a pak se mi vše vybavilo. Tu noc si se mě ptala, jestli jsem si jistý, že se chi stebou milovat. Bála si se, že bych litoval. Řekla jsi, že je ti to jedno, protože ty litovat nebudeš. A měla si pravdu."
PaneBože, ano. Michael si vzpomněl! ,,Takže ty lituješ?"
,,Litoval bych, že se naše poprvé stalo zrovna takhle neštěstně, ale teď nelituji, protože čekáme miminko," pohladil mé bříško a věnoval mi ten nejkrásnější úsměv ve vesmíru...
Trevis se vybral film Lví král k němuž jsme si dali popcorn a Lidiny domácí mandlové sušenky upečené za Trevisovy asistence. Nakonec jsme snědli pouze ty sušenky, neboť popcorn posloužil jako zbraň v naší bitvě a válel se všude po zemi i na nás. Hlavně jsme jej měli ve vlasech. S Michaelovými černými kudrlinkami světlá kukuřice kontrastovala zatímco v Trevisových blonďatých vláskách se až ztrácela.
,,Takové plýtvání," stěžovala jsem si zatímco jsem Trevisovy popcorn z vlásků.
,,Přesně to samé jsi povídala i minule," připomněl mi Michael a já jsem si vzpomněla jak Mike tehdá tu spoušť nakonec i uklidil...
,,Za to může Mike," ukázal Trev prstem na viníka. ,,Mike si začal."
,,Já?" bránil se obviněný a podle svého zvyku dostal záchvat smíchu.
,,Už půjdeme spinka, ne?" zamrkal Trevi nevinně.
Na mě též sedla únava. Bylo toho na mě dnes opravdu moc.
,,Sice se mi ještě nechce, ale Trev se před zítřkem musí pořádně vyspat a maminka musí též odpočívat, tak jdeme."
Trevis si ještě vynutil ve své velikánské postýlce přečtení pohádky O 3 medvědech.
,,Jsem tak šťastný, že mám konečně ženu, syna a další dítě na cestě. Je to ten nejkrásnější pocit na světě. A je to jen a jen tvoje zasluha. Děkuji. Miluji tě," vyznal se Michael, když se převlékal do pyžama.
Objala jsem jej, takže mu nohavice zůstala pod kolene. ,,Ještě si nic nezažil. Trevise máš sice už dýl, ale my dva jsme spolu teprve první den. Za týden budeš na kolenou prosit, aby si mě zpátky svůj starý svobodný život. Utaháme tě více než manažer," strašila jsem jej.
,,Mám se bát?"
,,Jo a nemysli si, že budeš stále spát na té matraci. To se teď změní. Na posteli se přeci spí."
,,Ale," začal se podle předpokladu branit, ,,já chci být blíž zemi."
,,Zapomeň. Chceš být blíž zemi nebo mně?"
,,Tobě. Samozřejmě. Co nejblíže a nejtěsněji." Svá slova potvrdil i činem, ovšem hned se zase odemě odtáhl. ,,Ale nechci ublížit našemu děťátku."
Ulehli jsme do postele.
,,Víš, Mikeu, beztak jsem na tebe šíleně naštvaná. Vzal sis k sobě Trevise a ani si mi o tom nic neřekl. Ani Miranda a Leona. Museli přeci vědět, že si to byl ty, kdy Trevieho adoptoval. Zakázal si jim to, co? Dokážeš si vůbec představit, jak moc jsem se bála, že jsem jej navěky ztraila?"
Michael pouze přikývl. Otočila jsem se k němu zády.
,,Promiň. Chtěl jsem, moc jsem chtěl, Trevisovi splnit jeho sen o paláci ve kterém by žil společně s tebou. Vidíš, splnil jsem jej. Jen se Trevis musí smířit se skutečností, že v paláci žiji i já..."
V tom nebude problém. Trevi Mikea k zbláznění zbožňuje. Nemůžu uvěřit, že si Michael stále pamatuje, jak jsem mu prozradila Trevisovo přání a ukázala k tomu jeho obrázek. Michael má opravdu zlaté srdce a tentokrát svá slova myslím, narozdíl od Paula McCartneyho, jako lichotku.
,,Aha, tichá domácnost," vyložil si Mike mé mlčení po svém.
,,Zvykej si. Jsem těhotná puberťačka. Moje hormony jen šílí. Neverland ti vyhodím do povětří," otočila jsem se zpátky na Mikea a zlechtala jej.
,,Ne. Dost. Stačí. Omlouvám se. Miláčku, prosím," žadonil se zvonivým smíchem.
V naší zábavě nás vyrušil Trevis s plyšovým medvídkem v ruce. ,,Můžu spát s vámi?" zeptal se rozespale.
,,Jasně." Vytvořili jsme mu mezi sebou v posteli místo.
,,Vím, že jste si chtěli užívat, ale já chci dnes spát s vámi když jsme konečně všichni pohromadě."
S Michaelem jsme se na sebe napůl zamteně a napůl pobaveně podívali.
,,Užívat?"
,,No, užívat," spráskl Trevi ručičkami.
,,A copak ty o tom víš? Jsou ti čtyři."
,,Nevím o tom nic. Jen jsem jednou slyšel, že dva lidé, kteří spolu chodí si užívají intimních chvil ve dvou."
Michael vyprskl smíchy, což se jen umocnilo, když Trevis smrtelně vážně dodal: ,,Náhodou mi za čtyři týdny bude už pět," a nadšeně na prstíčkách ukazoval svůj věk.
,,Bezva, ale teď už spinkej, nebo zítra přijede Janet a ty budeš stále v pyžámku. A neboj, my máme s Kim na užívání si celý život."
,,A co je vlastně zítra?" zajímalo mě.
,,Teta Janet mě vezme na výlet, a dokonce u ní i přespím."
,,Aha. To je báječný." No tak báječné to zase není. Jen co Trevise získám zpátky zase mi jej někdo odvede. I když jen sestra mého přítele Janet.
,,Takže vás nebudu rušit ve vašem užívání si."
,,Trevisi, už stačilo. To o čem stále mluvíš, je jen pro dospělé. Koná se to za zavřenými dveřmi. Až dospěješ a najdeš si vhodné děvče, pak teprve poznáš, co to je. Teď už spi, prosím."
Trevis přikývl, políbil nás a spokojeně usl. S Michaelem jsme se na sebe usmáli, pohybem rtů si řekli ,,miluji tě" a usnuli též. Tedy doufám, že Michael spal...

Kam dál